Proč nechci euro...?

14. 10. 2021 12:14:42
Občas jsem se zúčastnil laických debat na téma "Přijetí eura Českou republikou".... Abych si uměl i sám pro sebe fundovaně odpovědět, shromáždil jsem alespoň základní fakta k tomuto problému dostupná z veřejných zdrojů.

Několikrát jsem se zúčastnil debaty mezi známými na téma „přijetí eura Českou republikou...“ Ať už formulace otázky zněla „Co by nám přineslo přijetí eura...?“, nebo jakkoliv jinak, vždy byla stěžejním bodem debaty otázka „ Bylo by eventuelní přijetí eura v současné době pro Českou republiku výhodné nebo nevýhodné...?“.

Protože jsem potřeboval i sám pro sebe odpovědět fundovaně na předchozí otázku, začal jsem si dávat dohromady dostupné informace související s tématem. Považuji tedy následující text za kompilaci faktů k danému tématu, z veřejně dostupných zdrojů, bez vlastního komentáře k daným dílčím tématům. Vyjímkou je samotný závěr blogu s mým vyjádřením k zásadní otázce, která zní: „ Souhlasím/nesouhlasím s přijetím eura v ČR ?“ Pokud jde o zdroje ze kterých jsem čerpal, uvádím jen ten nejobecnější údaj – většinou autora dané informace.

Nejsem ekonom, ani politik, ale otázky kolem eura, eurozony a vůbec otázky související s Evropskou unií a jejím fungováním mě nenechávají lhostejným. Proto jsem se rozhodl napsat tento blog. Ekonomie mě zajímá a tak po skončení své aktivní profesní dráhy, která byla zaměřena trochu jinak (na techniku, strojírenství, IT...), beru ekonomii jako svého koníčka, což mě nebrání se v této oblasti dále vzdělávat...

Při rozmýšlení, jak pojmout blog věnovaný euru, resp. možnému zavedení eura jako měny v ČR, mě napadlo napsat blog pro lidi, kteří se nezajímají příliš o otázky spojené s eurem, ať už z hlediska ekonomie/ekonomiky (?), nebo z hlediska politiky. Ale, kteří by mohli třeba rozhodovat v referendu o přijetí eura.... A dospěl jsem k tomu, že se téma budu snažit popsat ze dvou „úhlů pohledu“..., chcete li na základě dvou aspektů. Pokud jde o euro jako společnou měnu a nějaká rozhodovací kriteria, která by mě, jako běžnému občanovi usnadnila rozhodování, kdy je ta měna výhodná/nevýhodná, pak platí, že jsou aspekty více zřetelné, evidentní, o kterých není třeba příliš přemýšlet, a jsou aspekty, které jsou více v pozadí. Pro běžné občany, kterým je ukradená nějaká politika ECB (European Central Bank ), v podstatě neznámé. Což ale neznamená, že by byly méně důležité. Někdy, právě naopak. Snad se dá použít přirovnání, že něco je vyjádřeno explicitně (je to jasné, zřetelné), něco implicitně (je to více, či méně, skryté).

K těm prvním (explicitním) aspektům: nepovažuji za nutné se o nich příliš rozepisovat, protože napadnou každého bez velkého přemýšlení a v podstatě mluví ve prospěch zavedení eura. Např. je známo, že řada subjektů, firem, zejména těch, které jsou zaměřeny exportně, už více let vede část svého účetnictví v eurech, protože je to pro ně jednodušší, ale i lacinější (každá účetní operace, např. ve faktuře „něco stojí“, dá se vyjádřit v penězích...). Zavedení eura by jim ulehčilo od nutnosti mít dvojí účetnictví, mít rezervu pro „kurzové riziko“, atd. Další, evidentní ulehčení by zavedením eura nastalo pro privátní subjekty při cestách do zahraničí, možnostech investování do různých projektů, platforem, atd., bez konverze měny, která je vždy zpoplatněna. Stejně tak použití eura jako měny usnadní okamžité porovnání úrovně cen v rámci států eurozony, atd. Setkal jsem se i s argumentem, že platit espresso v Italii je daleko pohodlnější, když se platí v eurech, než když se platily za jednu kávu ty „tisíce“ v italských lirách....i na tom je něco pravdy....

Podrobnosti a další informace (o těch evidentních, na první pohled viditelných aspektech) lze nalézt na stránkách Ministerstva financí ČR (mimochodem v některých pasážích velmi neaktuálních...).Tam je také zmínka o makroekonomických přínosech přijetí eura .... Zároveň na stejných stránkách lze nalézt poznámku o rizikách zavedení měny euro. Řečeno hodně zjednodušeně – to jsou ty méně viditelné aspekty. Doslova je tam napsáno: „Zavedení eura je spojováno s některými riziky. Často zmiňovaná je ztráta samostatné měnové politiky a také obava, že s eurem přichází zdražování“

Pojďme se tedy podívat na některé, méně viditelné aspekty, na rizika spojená se zavedením eura,která připouští i Ministerstvo financí ČR. I když je takticky uvádí jako „často zmiňovaná“, jako kdyby to zmiňoval někdo jiný, ne ministerstvo.... K tomu je potřeba trochu obecnější úvod.

Hned na začátku zopakuji známé klišé, že měna euro není jen projekt ekonomický, ale i projekt politický. To, kromě dalších aspektů, znamená, že EU nastavila pro přijetí eura/vstupu do eurozony zemí EU určitá (ekonomická) pravidla, která pak, bohužel, v určitých situacích, sama porušuje, nebo připouští jejich nedodržování (nedočkavými politiky).... „Zpočátku bylo stanoveno, že euro mohou zavést jen ty země, ve kterých je podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu menší než 60 %. Přesto pak byly do eurozóny přijaty Itálie a Belgie, ačkoliv jejich podíl dluhu na hrubém domácím produktu činil více než 120 %. Také další země jako Nizozemsko, Španělsko, Rakousko a Irsko mohly přijmout euro, přestože se jejich dluhová kvóta pohybovala mezi 64 až 68 procenty. Země v eurozóně tak od počátku prokazovaly, že dluhová pravidla, jež si samy stanovily, nebudou dodržována. Lákadlo nízkých úroků, které euro přineslo, bylo prostě příliš velké.“ (H.W.Sinn).

Jinak to také znamená, že do Evropské unie byly přijaty státy s velmi rozdílnou úrovní ekonomiky, s velmi rozdílnou hospodářskou úrovní – prostě systém jako celek není od začátku homogenní (stejnorodý) a z toho může vyplynout řada nepříjemností, zejména v krizových situacích. Na tvrdo řečeno: v eurozoně je několik zemí, které s ohledem na hospodářské výsledky do eurozony nepatří. Není to jen Řecko nebo Portugalsko, ale i Španělsko, Italie....

Další, méně viditelný aspekt (pro lidi, kteří se příliš nezajímají....) u kterého považuji za nutné se zastavit – ztráta samostatné měnové politiky. A přiznám se, že jsem na rozpacích do jaké hloubky až jít při úvahách o měnové politice (především v ČR, především v EU). Hraje zde roli „hloubka poznání“, kterou si chceme osvojit, kterou si chce (nebo spíš nechce – nepotřebuje to...) osvojit občan. Občan, o kterém na začátku blogu píšu jako o občanovi, kterému je ukradená nějaká politika Evropské centrální banky (ECB)....a který by se mohl rozhodovat např. v referendu o přijetí eura. Bohužel v tom je to skryté nebezpečí... Pokud neproniknu aspoň trochu do mechanismů měnové politiky centrálních bank a měnové politiky ECB, nemohu pochopit jaká konkrétní nebezpečí jsou skrytá v tom, že bych přistoupil na zavedení eura jako měny v ČR. A např. rozhodoval o tom (o přijetí eura) v rámci referenda.

Úvodem musím napsat, že spor o to, kdo by měl „dělat“ měnovou politiku, jestli stát, nebo banka – tedy kdo má vydávat peníze, se vede již odedávna. Připomeňme si slova amerického prezidenta Thomase Jeffersona (1801 – 1809 !!) „Kdyby americký lid kdy dovolil soukromým bankám, aby kontrolovaly emisi měny státu, potom banky a kolem nich se stále rostoucí a větší mocí disponující koncerny, oberou lidi o jejich poslední majetek, a to nejdříve prostřednictvím inflace, a pak deflace... až se jednou jejich děti probudí jako bezdomovci... Práva tisku a emise peněz by měly být banky zbaveny a mělo by být vráceno tam, kam podle práva patří.“ Z druhé strany liberálové tvrdí, že stát a vláda nemohou zajišťovat vydávání peněz, protože u politiků vždy hrozí zneužití, neúměrné zadlužování ve jménu politických cílů.......„Je proto lepší, když tvorbu peněz mají na starosti tzv. "nezávislí experti"(myšleno v bankách – poznámka autora blogu). Ti sami sebe často označují za liberály, kterými ovšem v žádném případě nejsou. Nechtějí totiž přijmout fakt, že to není stát, který dnes vytváří inflaci nebo deflaci, nýbrž právě současné centrální, a hlavně komerční banky. Jejich síla je natolik velká, že připravují zákony, které okrádají systematicky pracující většinu, škodí reálné ekonomice a nekontrolovanou emisí peněz vytvářejí krize“ (Pohlhammer Lauterbachová).

Postavení a úloha Evropské centrální banky (ECB), která se stává hegemonem monetární politiky v eurozoně, je důsledkem historického vývoje Nelze zavírat oči před tím, že její vliv, resp vliv její politiky se projevuje nejenom v eurozoně, ale ve všech zemích Evropské unie. Pak bychom si měli zopakovat jaká je úloha ECB ? A zeptat se jestli plní ECB základní body svého poslání, kterými jsou, kromě dalších: péče o cenovou stabilitu, regulace množství peněz v oběhu tak, aby to přispívalo ke stimulaci ekonomiky... Skutečnost je taková, že ECB po vzniku bankovní unie a po vytvoření jednotného bankovního dohledu je nejmocnější POLITICKOU silou v Evropě. Není to tedy vláda Německa, Francie,není to Evropská komise, Evropský parlament, ale Evropská centrální banka, která vládne a evropští politici na to nemají vliv. Politici prostě nemají páku na to, aby řídili např. kvantitativní uvolňování, aby ovlivnili množství peněz, které banka vytiskne ! Budiž s povděkem konstatováno, že současná vláda České republiky přistoupení k bankovní unii zatím..., odmítla (článek píše autor začátek října 2021).

Přijetím eura, vstupem do eurozony se stát zříká suverenity.V oblasti monetární politiky se každý stát (resp. jeho centrální banka), v okamžiku vstupu do eurozony, připravuje o možnost korekce směnného kurzu podle toho, jak se vyvíjí ekonomika země. Ztrácí možnost, v případě potřeby, svou měnu devalvovat a např. tak ovlivňovat exportní bilanci, postavení národní měny vůči euru, dolaru.... a hlavně nastartovat ekonomický růst. Nelze zavírat oči před tím, že vliv ECB, resp vliv její politiky se projevuje nejenom v eurozoně, ale ve všech zemích Evropské unie i když nejsou součástí eurozony.... A znovu bych se zeptal: jaká je úloha ECB ? A plní ECB základní body svého poslání, kterými jsou, kromě dalších: péče o cenovou stabilitu, regulace množství peněz tak, aby to přispívalo ke stimulaci ekonomiky...A zeptal bych se, jestli je vůbec úkolem ECB vykupovat v obrovských množstvích státní dluhopisy, zejména států, ekonomicky nepříliš úspěšných a poskytovat těmto státům za jejich dluhopisy nekryté, právě vytištěné peníze, která ECB vytiskla před 5 minutami stisknutím klávesy Enter na počítači.....Komu tahle politika prospívá a jak dlouho to bude „udržitelné“ ?

Pamatujme si tedy dva (méně viditelné, ne tolik evidentní) aspekty s kterými bychom se potkali při zavedení eura: ztráta samostatné měnové politiky + ztráta suverenity. Dá se napsat také explicitně (!) ztráta samostatné měnové politiky = ztráta suverenity.

Teď by se slušelo ještě napsat pro přehled o dalších mechanismech v oblasti financí, které souvisí s ECB, resp. s eurozónou, potažmo s Evropskou unii. Protože celá portfolio těchto mechanizmů je poměrně rozsáhlé, nebudu tento blog již dál rozšiřovat popisem konkrétních mechanismů. Ale je žádoucí upozornit na to, že v pozadí těchto mechanismů je „sjednocení v dluhu“. Tady bych se vrátil k odstavci mého blogu, kde píšu: „v eurozoně je několik zemí, které s ohledem na hospodářské výsledky do eurozony nepatří. Není to jen Řecko nebo Portugalsko, ale i Španělsko, Italie“. Tato skutečnost má za následek, že všechny země eurozony se podílí na dluzích zemí, „které z principu, daného na začátku vytváření eurozony, do eurozony nepatří“ a všechny státy eurozony jsou zataženy do společné dluhové krize. Pod záminkou záchrany bank (?) byla vytvořena bankovní unie (naše vláda účast odmítla...), která přes mechanismy, jako je ESM (evropský stabilizační mechanismus) může ovládat jednotlivé země eurozony. Tak např. je známo, že: Rada guvernérů, která řídí ESM, rozhoduje každý rok o rozpočtu ESM. „Rada guvernérů má absolutistickou moc, může požádat kdykoliv o zvýšení prostředků a prostředky jí musí být poskytnuty jednotlivými státy do 7 dnů, i kdyby to mělo za následek totální kolaps jejich ekonomik. Přičemž není určena žádná horní hranice, ESM nepodléhá žádné kontrole..... Jestliže pravidla ESM dovolují to, co je popsáno výše, co je to pak jiného, než vytvoření politické unie přes unii bankovní. A to je cesta velmi nedemokratická, která obchází vrcholné suverénní orgány států vlády, parlamenty...“ (volně dle Pohlhammer Lauterbachová).

Na závěr bych uvedl útržkovitě ještě několik faktů, které ovlivňují moje rozhodování, jestli bych, jako občan ČR, měl stát o zavedení eura, když máme stabilní měnu – českou korunu:

  • Česká republika je, díky výsledkům v posledních letech, považováno za jednu z nejlépe hodnocených ekonomik, dokonce je považována za nejstabilnější ekonomiku v EU (agentura Bloomberg).
  • Kurz koruny vůči světovým měnám trvale, za posledních 20 let, trvale, roste .
  • Všechny země střední a východní Evropy, které přijaly euro, zatím nedosáhly temp svého růstu před vstupem do eurozóny. To by mělo být vážné varování i pro ČR. Vstup do eurozóny tedy není zárukou udržení nebo zrychlení tempa růstu. (Středula)
  • Česko cílem je v poslední době cílem západních investorů, přesun zvažují i mezinárodní firmy
  • Projevuje se enormní zájem o půjčky české vládě na aukcích dluhopisů. Zájem zahraničních bank a fondů v květnu byl dvojnásobný oproti poptávce státu. Ministerstvo financí přitom nabízelo mezinárodním investorům dluhopisy se splatností až v letech 2032, 2040 a investoři mají enormní zájem - nebojí se tedy rozvratu veřejných financí (volně dle Kovanda)
  • Aktuálně stále více mezinárodních firem ze Západu zvažuje svůj přesun do východní Evropy. Pryč jsou doby, kdy byla primární destinací Asie.
  • Současný problém, nejenom v Evropě, ale v celém světě, je propad ekonomiky v důsledku pandemie koronaviru. Propad bude pravděpodobně ještě pokračovat, včetně rostoucí inflace. Navíc jsme součastí společenství EU, které chce zachraňovat klima pro celý svět za každou cenu (ať to stojí, co to stojí ...!).
  • Ale už dnes je zřejmé, že to velmi snižuje konkurenceschopnost EU vůči zemím, které takovýmto agresivním trendům nepodlehly (USA, Čína...). To musí mít vliv i na pozici eura.
  • Z různých průzkumů je známo, že číslo obyvatel ČR, kteří nesouhlasí s přijetím eura se dlouhodobě pohybuje kolem 70%
  • atd.....

Začal jsem psát tento blog s cílem zveřejnit ho ještě před volbami do Sněmovny. Bohužel jsem to nestihl, ale nakonec to bude téma po volbách pravděpodobně ještě aktuálnější, než před volbami. Snažil jsem se použít nějaké optimální množství faktů, které by osvětlily moje rozhodnutí „proč nechci euro...“. Mám na mysli optimální množství faktů pro občana, který se nechce zabývat politikou, natož monetární politikou (státu, EU) do hloubky, nebo spíše vůbec.

S ohledem na fakta, která jsem shromáždil v blogu (určitě to není vyčerpávající výčet), a s ohledem na to, že ztráta samostatné měnové politiky znamená ztrátu státní suverenity, nemohu v současné době (zdůrazňuji, v současné době) souhlasit s přijetím eura.

Autor: Miroslav Svoboda | čtvrtek 14.10.2021 12:14 | karma článku: 24.63 | přečteno: 704x

Další články blogera

Další články z rubriky Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 93 | Diskuse

Tomáš Flaška

Někdo tady lže

Prezident Pavel svolal schůzku opozice a koalice ohledně důchodové reformy. Záslužný čin. Nepamatuji, že by některý z jeho dvou předchůdců zkusil něco podobného. A o tom má prezidentská funkce být.

29.3.2024 v 9:13 | Karma článku: 27.01 | Přečteno: 599 | Diskuse

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 599 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.87 | Přečteno: 915 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 35.05 | Přečteno: 1597 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 552

Jsem stará škola a mám rád tradice....Nechtěl jsem psát blogy o politice (mám lepší zájmy...), ale občas mě to nedá...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...